Jsem moucha. Ne však ta, co je spojována s nálety na okoralé chlebíčky, vyvanuté limonády a s plastovými plácačkami.  

Jsem jiná! Nejsem vlastně moucha, ale Moucha!

MUSCA.

Žiji v Karlštejně a na ty naše hradby, co mám dokonce v žilnatině křídel,  jsem náležitě pyšná.

Smekám svou korunu před Karlem IV., který zde nechal vysázet první vinohrady.

Ráda si hraji mezi řádky vinic a nejraději žongluji s bobulemi.

A jsem srdcařka. Vidíte to srdce, co ve mně láskou k révě a vínu tepe?

A takové je i naše vinařství MUSCA. Mouchovi – hraví srdcaři ctící historický odkaz pěstování révy a tvorby vína na Karlštejnsku.

Jo a mám nohy do M:-), jsem MUSCA.

Naše malé rodinné vinařství Musca najdete mezi Karlštejnem a Srbskem. Berounku máme na dosah, malebné tetínské skály na dohled. 

Vznik vinařství má na svědomí Petr, který svou vášeň přetavil nejen do zrození našich dvou úžasných dětí, ale také do tvorby prvního, druhého, třetího vína. A těmito výtvory:-) a nemalými vizemi díky Bohu nadchl i svou ženu Veroniku.  

A tak jsme začali budovat. Z kamene prostor. Z hlíny sazeničku. Z hroznu víno. Z naděje vědomí, že to, co děláme, nám přináší radost a smysl. 

Jsme hrdí na to, že můžeme navázat na tradici pěstování révy a výroby vína na Karlštejnsku. Prozatím zde opečováváme viničku s královskou odrůdou Ryzlink rýnský. Hrozny, ze kterých vína tvoříme, prozatím pochází od našich přátel z Čech i Moravy. Do budoucna se těšíme na hrozny z naší vinice. 

Přijďte si přiťuknout a ochutnat.

Těšíme se. 

Veronika & Petr

Vinařova žena pije víno a píše knihy

Hotel Ville

Napadlo vás někdy, co všechno se událo v hotelovém pokoji, ve kterém se právě nacházíte?
Navíc, když je o dost starší než vy, klidně o sto nebo dvě stě let.
Autorku to napadlo několikrát.
Dost ji mrzelo, že se o jednotlivých osudech nikdy nedozví.
A tak vznikla tato sbírka povídek…

Léto 2021.
Slunné Alsasko.
Pokoj číslo třicet tři.
Šestnáct příběhů.
Několik obrázků.
Kapka slz.
Špetka humoru.

Autorka: „Sbírka povídek Hotel Ville vznikla nečekaně díky jednomu kratičkému rozhovoru před francouzskou radnicí. Tvořila se s velkou lehkostí a s tou samou lehkostí ke mně zase díky dalšímu kratičkému rozhovoru, tentokrát na plovoucí loďce po Vltavě, přivála úžasnou umělkyni Šárku Zikovou. Ta do knihy vložila nápadité ilustrace a koláže, které daly Hotelu Ville nejen jedinečnou fazónu, ale dotvořily jejího ducha.

Hotel Ville není jen šestnáct povídek, ale také výpověď o tom, že všichni jsme tvůrci historie určitých míst, i když se v nich mihneme jen na letmý okamžik. Proměňujeme je, dáváme i bereme jim život. Kousek z nich si pak neseme v sobě, i když už jsou dávnou minulostí a mnohdy existencí pouze prostřednictvím našich vzpomínek.“ 

Udělejte si pohodlí, nelejte si sklenku ryzlinku a  a začtěte se do jedné z povídek